Pražské spolek Hanáku kapiroje zvek noset lidové kroj ve svátke, štodyroje hanácky tanečke a rozomi se samo sebó taky jich všelijak michá a spojoje, bévá na lidovéch slavnosťách v Praze, okolo ni, a negde taky na Hané.
První skóškó belo dostat hanácky kroje od KDP Praha 1. Mosele zme vetahnót každé neco z kešeně a kópit jich. Naše kroje só z celé Hané, každé jináč staré a odjinoď a tož dež přendem, mužete vidět Hanó od Kojetina až po Holomóc. Chebijó nám meslim jenom žloty veškovsky gatě a prostijovskéch červenéch taky moc nemáme.
Drohó próbó belo a furt je jak zaplatit za sál, v kerym se scházime na skóškách. Jož zme teho pospózele až nechť. Začale zme pár měsicu na Pohořelco, to je kósek od pražskyho Hrado, pak zme se vrtle až kdese do Modřan, kde zme pobele cely dva roke. Pak zas bóch a bele zme pod Petřinskym kopečkem o Sokolu v Tyršovym domě. No a včel zme jož třetim rokem nedaleko od soche bratra Žižke, v Mozekantské škole, co stoji na Komenskyho náměščó v Praze 3. Šak si to mužete prohlidnót na plánko, keré na našé stránce nandete.
Na začátko devadesátéch let zme měle očeska vevaleny z teho co všecko mužem a tož zme se otáčele, jenom co je pravda. Litale zme po Žofině, po Staroměstskym náměščó, e na Václaváko nás belo potkat. Ale nékrásňéši to bévalo na Karlovym mostě. Čape zme mivale ošópany, to ja, ale za te chvile, co všeci ti cezi ledi na nás čočele a pleskale nám, to stálo.
Oprášele zme naše kamaráčofte ve Veškově a Kralecách a podivale zme se e do Prostijova a Holomóca. Bele zme okóknót aji Hanácky slavnostě v Nové Bystřece a v Prostijově. No a tam zme nakonec e vestopovale, vedlivá tatička Masaryka – na podzem roko 2000. Poslední dobó jezdijó e Hanáci na pražské Moravské bál, ať jož sóbor Haná z Velké Bystřece, če Trnka z Veškova.
Névěčim moravskym króžkem v Praze je meslim Slovácké, nás s Valachama je o něco miň. Všeci dokope dáváme dohromade Moravské bál v Praze, keré bévá v poslednich letech v Národnim domě na Smichově. Bévá to tam moc pěkny, měle beste přejit taky.
Rádi chodime e na Pošumavsky věnečke, ať jož vestopovat, če jenom čočet. Bele zme taky na nejakéch přehlidkách kroju (taky v Národnim muzeo), kdose nás kdese fotil a nebodete temo věřet, dež otevřete knižko “České lidové kroje”, nandete tam aji te hanácky.
Našil nás e Eugen Brikcius, keré dělá každym rokem jakyse literárni vélete po zajimavéch mistách v Praze pro pražsky intoše. Tož zme se s nim dostale e do televize, možná ste nás tam jož viděle. Bodó to jož tře leta, co zme s nim bele poprvni na střeše paláca Lucerna.
No tož, bavime se jak omime. Pře skóškách přende řeč e na jiny věce než na tanec če spiváni hanáckéch pěsniček. Žudr zme toť ešče nenašle, ale hospode só skoro na každym roho. Pře nejakym tym moko nás napadaji všelijaky mešlenke no a kvule temo mužete čočet e na náš hanácké web. Debe se vám zdálo, že be zme měle dělat něco jináč, déte vědět.